17. 12. 2006: Z mailů Saši Lerlové, která svému žakovi jménem Mickey pořídila samičku Minnie od nás:

...Mickey je z ní dočista hotovej. Blinká kudy chodí a předvádí se jako žák šesté třídy. Lítá po pokoji jako blázen, předvádí cirkusové kousky na ptačím stromě a děsně hvízdá. Už si začínají probírat peříčka a občas se pořádně pohádají.
Taky je najednou vidět, jaké udělal velké pokroky, za ty 4 měsíce, co ho máme.  Člověk si toho vlastně pořádně nevšimne, když ho má doma pořád, ale teď ve srovnání s Minnie je vidět, jak už je ohromně šikovný.
...Minnie si už docela pěkně zvykla, už se nechá i podrbat. Občas si je s Mickeym spletu, takže někdy ji omylem vynadám (když okusuje poličku) a někdy ji omylem trošku pomuchlám (a divím se, že protestuje). Mickey totiž rád hraje hru, ze ho „přepadnu“, schovám do náruče a „zakusuju“ ho). Naštěstí máme poznávací znamení – Minnie má šedivé nožičky, zatímco Mikouš růžové.
...Mickeyho nadšení nad malou sestřičkou trošku opadlo poté, co se ta plyšová šedivá věc rozhýbala a začala si hrát s JEHO hračkama, uzobávat z JEHO senegalských klasů, pobíhat po JEHO bidle a obsadila JEHO místo na paniččině hlavě. Tuhle se žakové spolu hrozne hádali o žlutý kroužek (ač měli k dispozici ještě červený, modry i zeleny), nakonec Minnie jako moudřejší ustoupila a spokojila se s modrým - viz foto (fotky žaků Mickey a Minnie najdete zde).
 

24. 3. 2006: Další zprávy o Pramienkovi (z hnízda 19. 10. 2005). Tento papoušek žije u slovenské rodiny v Praze :

Pekny zaciatok vikendu prajem,

ubehlo uz trochu casu straveneho s Pramienkom, naslo sa aj par chvil pre spracovanie elektronickych dat a po tazkom vybere (z asi 100 fotiek) nakoniec vysiel drobny prierez zivotom Pramienka u nas:   http://neuron.tuke.sk/~krankill/Photos/0603_Pramienok/index.html

Ono je toho ovela viac, co z tychto fotiek nepocut. Ale o tom nabuduce. ;-)

S prianim nikdy nekonciaceho vikendu,
Norbert

28. 2. 2006: Od rodiny, která si od nás brala mládě z hnízda *19. 10. 2005 jsme dostali tento krásný e-mail:

Pekny vecer prajeme, drobec si uz zvyka na nove miesto, prikrmit sme ho nepotrebovali ani raz. A s houpackou ste mali pravdu, stravi na nej vecsinu dna. Tak teda, kratucka fotoreportaz z cesty je umiestnena tu:
    http://hmm.iglu.sk/soja/Photos/zvieratka/060218_Pramienok/
Ako sa dari nasmu Pramienkovi? Nuz, postupne si zvykal na klietku a na nas (vlastne na zenu ktora je doma a poctivo sa venuje vychove momentalne uz "dvoch" deti). Zaciatkom tyzdna sme ho prvy krat pustili z klietky na vrch, vo stvrtok uz sam z vlastnej iniciativy priletel na ruku (i ked pamlsky prijima od zaciatku velmi ochotne). Do tejto doby je mozne hovorit o spoluziti s nutenym akceptovanim nepriatela. Ale s radostou Vam mozeme oznamit, ze doba sa (pomerne rychlo) zmenila a Pramienok uz spolocnost vyhladava (na co si ovsem musime v prvom rade zvyknut my). Najvacsieho posunu sme sa dockali dnes. Najprv sa nam po leteckej prehliadke a uspesnom pristati, nastavil na skrabkanie. Najviac sa mu to paci zatylku a krku. Experimentalne (striedanim sluzieb na 2 smeny) sme zistili, ze doba nasytenia skrabkanim je cca pol hodiny. A po obede nas prekvapil este predvedenim "nakladaneho zaka v miske na vodu". Tak dokladne nezvykneme kupat ani nasu dcerku. Ale nestratili sme duchapritomnost a pridali sme improvizovanu sprchu z postrekovaca. Vtak bol v siedmom nebi. Kedze spolupracu vtak-clovek clovek-vtak este stale sprevadza urcita davka stresu, mam zakaz vyrusovat bleskom fotoaparatu, takze na akcne fotky od nas si zial budete musiet este pockat. Zatial pridavam odkazy na nejake vycvaky: ovocný špíz
http://hmm.iglu.sk/soja/Photos/zvieratka/060225_Ovocny_spiz.jpg
A vysledok dnesneho kupania:
http://hmm.iglu.sk/soja/Photos/zvieratka/060226_Po_kupani_1.jpg
http://hmm.iglu.sk/soja/Photos/zvieratka/060226_Po_kupani_2.jpg
S prianim neustale plneho inkubatora :-) Norbert a Ajka.

17. 11. 2005: chovatelé, kteří si brali nejmenší mládě z hnízda 02.08.2005 (to, které všechny sourozence předrostlo) nám po převozu papouška domů zaslali tuto krátkou SMS zprávu :

Papoušek už řádí ve své kleci, baštil a pil, vůbec se nebojí.  Pěkně nás klovl :-) Takže je vše v naprostém pořádku. Pěkný den. :-))

19. 11. 2005 nám přišel e-mail od paní, která si koupila mládě z hnízda 02.08.2005.

Dobrý den, Karel nám dělá velkou radost. Už krásně žere sám, lítá jak ďáblík a pomalu ale jistě si na nás zvyká. Abych pravdu řekla, nepočítala jsem s tím, že to půjde tak lehce. Je to velký mazlík a nejraději by se pořád nechal hladit a šimrat na hlavičce. Posílám pár fotek jak jsme mu to tu zařídili. :-) foto1, foto2

Část dopisu od zákazníka, který si u nás zakoupil papouška z odchovu žaků šedých 01.2005

...Žaki (takové jméno jsme mu dali) je velký zvědavec. Už se dokonce pokoušel tahat hranolku z talíře a to nemluvím o jiných věcech, to že chce každé jídlo, které máme je samozřejmostí. Když ho chceme pohladit, tak nám nastavuje hlavičku, jako by už věděl, co po něm chceme. Jinak se všude hrne a všechno musí prozkoumat. Sice dělá neplechu v podobě okusování, nábytku, zdi a dalších věcí, ale který papoušek to nedělá, že J. Chystám mu udělat houpačku na stropě, doufám, že to ocení. Chci se zeptat, jestli tam někde u vás nemáte rybník, protože dělá kváká jako žáby a to nemluvím o štěkání, kvokání a dalších neuvěřitelných zvucích. Myslím si, že si s ním hodně užijeme.... S pozdravem váš spokojený zákazník...

 Naše odpověď:

...jsme velice rádi, že papoušek je v pohodě. Pozor jen na lidskou stravu, ta není pro papoušky vhodná. Je komické, co papoušek vydává za zvuky. Slepice nemáme, odkud je to kvokání to skutečně netušíme. Máme jenom pejska, od něj by mohlo být to štěkání J. Rybník ani žáby poblíž taky nemáme, ovšem ve voliéře, která je poblíž okna, jsou 4 divocí žakové , kteří vydávají "pralesní" zvuky, takže to by mohly být ono . Houpačku jistě ocení.