Papouščí drby

Kakadu, který tančí

červenec 2008

Samec kakadu žlutočečelatého Snowball se v uplynulém roce stal jedním z mnoha miláčků internetu. Na serveru YouTube se objevily záběry jeho pohybových kreací na rytmy popmusic.

Pro většinu diváků byl Snowballův „kankán“ jen kuriozitou, na kterou zahlceni zajímavostmi rychle zapomněli. Aniruddh Patel z The Neurosciences Institute v San Diegu a jeho kolega se ale rozhodli opeřené hvězdičce věnovat podrobněji. Nyní porota biologů a neurologů zveřejnila výsledek svého pozorování: Snowball opravdu tančí, (i když jeho hudební vkus se může mnohým jevit jako pochybný).

Poskakování jednoho kakadu by tak mohlo vést k lepšímu pochopení vnímání rytmu u zvířat (a tedy i lidí), možná dokonce k léčbě některých neurodegenerativních chorob. „Rytmická hudba někdy může pomoci pacientům s Parkinsonovou chorobou lépe chodit,“ řekl Patel časopisu Nature. „Ale nevíme, proč to tak je. Pokud ale i jiná zvířata dokážou synchronizovat své pohyby na hudbu, mohli bychom se z jejich mozku naučit něco o mechanismech léčebné síly rytmu na Parkinsonovu chorobu.“

Vědci se tak pokusili lépe ověřit, kolik má Snowball „ze sebe“ a nakolik je jeho tanec výsledkem vlivu okolí.

Na pohled je ze Snowballových výstupů jasné, že se kývá a pohybuje do rytmu. Ale video je jen neúplný záznam: pták mohl sledovat lidi tančící mimo záběr kamery, a držet se tedy rytmu s jejich pomocí. Předchozí majitel Snowballa říkal, že ho k tanci ponoukal rytmickými gesty. Skutečné taneční schopnosti také vyžadují, aby Snowball dokázal reagovat na pestrou škálu rytmů.

Oblíbená píseň je od Backstreet Boys

Patel s kolegy se tedy rozhodl tančícího kakadu podrobit zkoumání in persona. V srpnu 2007 za ním výzkumný tým vyrazil do útulku Birdlovers Only Rescue Service v Schererville ve státě Indiana, kde ho zanechal jeho předchozí majitel. Ke své výbavě vědci přidali i CD se Snowballovým oblíbeným songem: Everybody (Backstreet’s Back) od Backstreet Boys.

Patel s kolegy také pořizovali záznamy Snowballa na jeho oblíbeném jevišti, křesle v kanceláři útulku, ale pohráli si s jeho hudbou. Pozměnili rytmus písně a sledovali, jestli se pták dokáže držet nezvyklého rytmu. Nebylo to lehké, protože ani kakadu nemá vždycky náladu tančit. A když Snowball tančí, jeho projev se v průběhu písně mění. „Při každém pokusu Snowball vystřídal řadu rytmických pohybů,“ říká Patel. A tak se biologové statistickou analýzou snažili hlavně dokázat, že jeho pohyby nejsou náhodné.

Ukázalo se, že při rychlejší písničce se ve Snowballově repertoáru neobjevují pomalejší tance a při pomalých písničkách naopak nevyužívá rychlejší tance. Pravděpodobnost, že by šlo o náhodu, je podle Patelových rozborů velmi malá. „Podle nás to znamená, že opravdu vnímá rytmus a nejede jako kolovrátek bez ohledu na hraný rytmus,“ řekl časopisu Nature.

Kakadu rytmem překonává čtyřleté dítě

Kakadu z Indiany v tomto ohledu překonává i děti mladší čtyř let, které se sice také pohybují na hudbu, ale přizpůsobit své pohyby rytmu nedokážou. Snowball nejspíš nebude unikát. Podobnou rytmickou synchronizaci objevila Adena Schachnerová z Harvardovy univerzity i v jiných záběrech papoušků na YouTube, i v záznamech o dnes již mrtvém „nejinteligentnějším“ papouškovi Alexovi, svěřenci psycholožky Irene Pepperbergové.

Patel a Schachnerová výsledky prezentují na srpnové konferenci o vnímání hudby v japonském Sapporu. Zatím chtějí zkoumat prameny Snowballovy inspirace: vytvořil si vlastní pohyby, nebo si jen uzpůsobil instinktivní pohyby používané například při páření?

Patela také zajímá, jestli by kakadu dokázal tančit s partnerem a jak by to změnilo jeho projev.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/