Chovatelské informace/Naše články v odborných časopisech

Časopis Papoušci, ročník VIII, březen–duben 2008 (2/2008)

Umělý odchov mláďat papoušků II. díl – snůška a péče o vejce

Celý vývoj od snesení vajíčka samičkou až po vylíhnutí mláděte, ať už přirozenou cestou, nebo v líhni, je velice citlivý proces. Do vývoje uvnitř vajíčka nemůžeme zasáhnout, ale chybným nakládáním s vajíčkem můžeme velice rychle život zárodku zmařit. Při inkubaci vejce mohou pomoci zkušenosti ostatních chovatelů, ale často se stává, že stejný postup aplikovaný u druhého chovatele v trošku jiné situaci nefunguje. Je nutné si uvědomit, že zkušenosti z líhnutí papoušků jsou velice obtížně sdělitelné, a každý chovatel si touto cestou musí projít sám.

Musíme se maximálně snažit vyvarovat chyb a rizik, které snižují naději na úspěšný vývoj vajíčka a líhnutí jedince. Nezbývá než být přesní, pečliví, trpěliví, neukvapovat se a nedělat zbrklé zásahy, rozhodovat se na základě signálů z vajíčka, citu, faktů a zkušeností.

Evidence

Vejce papouška žako v hnízdě

Základem úspěchu při umělém odchovu je evidence. I když se zpočátku zdá, že si vše budeme pamatovat, s přibývajícími informacemi a zážitky začneme ztrácet přehled. Dobře a přesně vedené záznamy zvýší přesnost rozhodování. Velkou informační hodnotu mají záznamy z předchozích snůšek a hnízdění, písemné poznámky a také fotografie. Zpětně zjistíme, za jak dlouho se mláďata vylíhla pod rodiči, jak vypadalo při prosvícení vejce, z něhož se mládě nakonec úspěšně vylíhlo, a jak to naopak vypadalo, když nastal nějaký problém. Často se totiž při vlastním líhnutí člověk soustředí na výsledek záchranu mláděte, což je logické, a různých signálů si prostě nevšímá. K vyhodnocení postupu líhnutí pomůže až zpětné prostudování poznámek, sestavení grafu nebo důsledná analýza sledu fotografií.

Promáčklé vejce ara ararauna

Záznamy pomohou při regulaci teploty a vlhkosti v líhni, při určení termínu líhnutí mláděte, zvolení postupu líhnutí, pomoci mláděti při líhnutí, porovnání váhových přírůstků, srovnávání velikosti a hmotnosti narozených jedinců, frekvenci dokrmování, rychlosti odstavu. Ideální pomůckou pro tyto potřeby je v dnešní době počítač. Ve víru denních událostí a pracovních povinností je někdy problémem pravidelný záznam. Ale věřte, že ke správnému rozhodnutí v kritických situacích, kdy jde o hodiny a někdy o minuty, bývá nahlédnutí do pečlivých poznámek klíčem ke správnému rozhodnutí.

Jak zabránit poškození vajec v hnízdě

Kontrola vajíček v hnízdě

Začneme pěkně od začátku, tedy od chvíle, kdy zjistíme, že samice zmizela v budce a během několika dní zahájí snůšku vajec. Období hnízdění je pro papoušky dobou, kdy jsou více ve střehu, jsou více rozrušení a agresivnější, chrání si svoje teritorium v obraně proti vetřelcům.

Pokud hnízdí krotcí ptáci, kteří se nebojí člověka, pak je třeba se mít ještě mnohem více na pozoru než před divokými papoušky, kteří při kontrole hnízda instinktivně spíš ustupují. Při hnízdění není vhodné papoušky rušit. Co nejméně do hnízdění zasahovat, nedělat žádné zásahy do interiéru voliéry a nedělat v okolí hluk. Vyhneme se problémům s rozbitými a naprasklými vajíčky, které papoušci, ve snaze ochránit hnízdo, rozbijí. Předejdeme tomu, že samička hnízdo ze stresu opustí a opuštěná vejce se zachladí.

Monitorování snůšky v hnízdě

Velkým pomocníkem po celé období hnízdění je kamera zabudovaná v budce (nejlépe ve stropě budky). Ceny těchto kamer jsou v dnešní době nízké, a pokud se s pomocí kamery podaří zachránit hnízdo menších papoušků nebo jedno mládě většího papouška, má chovatel investici zpátky. Pokud v budce kameru nemáme, je nejlepší papoušky nechat v naprostém klidu. Hnízdí-li poprvé, je vhodné to nechat na nich. Když hnízdí poněkolikáté a nebyly problémy, pak je neopodstatněné do hnízdění zasahovat. Pouze v případě, kdy byly při minulých hnízděních problémy (rozbitá vejce, úhyn zárodku ve vejci, úhyn mláďat apod.), pak je na místě uvažovat o odebrání vajíček do líhně.

Kontrola hnízda

V případě, že kameru v budce nemáme, je vhodné po několika dnech opatrně zkontrolovat, zda samička snáší a kolik vajíček je ve snůšce. Je velmi důležité znát den, kdy byla vajíčka snesena. V případě odebrání nasazených vajíček do líhně je to rozhodující informace, která udává, kdy mládě musí z vajíčka ven. Pokud není budka přístupná nebo jsou papoušci silně rozrušeni a útočí, pak je s ohledem na vajíčka bezpečnější vůbec kontrolu neprovádět. V hnízdním období papoušky ruší i časté čištění chovatelského zařízení. Čištění budky nebo hnízda s vejci se úplně vyhýbáme. V průběhu hnízdění do hnízda zasahujeme pouze v případě, že potřebujeme odebrat rozbité vejce nebo uhynulé mládě.

Důvody poškození vejce v hnízdě

Nejpřirozenější a nejlepší je, když samice mládě vysedí a vylíhne bez zásahu člověka. Řídí se svými přirozenými instinkty a nepředčí ji v tomto žádná, byť sebedokonalejší, líheň. Někteří papoušci svým mláďatům při líhnutí citlivě pomáhají dostat se ze skořápky. Může se však stát, že samička z nejrůznějších příčin snůšku zničí nebo opustí. Bývá to z nezkušenosti, ze stresu z okolí nebo p o necitlivé kontrole hnízda chovatelem. Nedostatečné množství krmení může vyústit v obavu o uživení potomstva a redukci počtu vajíček nebo mláďat. Hojnost namočeného a naklíčeného krmení a přemíra vitaminu E, v době, kdy samička již sedí na vajíčkách, stimuluje samce k dalšímu toku, a může to vést až k rušení samice na hnízdě a opuštění snůšky. Velmi často také dochází k poškození vajec při nasedání na snůšku nebo slézání z ní. Ptáci si s tímto faktem příliš hlavu nelámou. Sám jsem se o tom přesvědčil několikrát při sledování kamerou. Chovná samice ary ararauna nasedá na snůšku s profesionálním citem, ale slézání ze snůšky je děs a hrůza. Ocasem vajíčka rozhodí od sebe tak, že to důvěrně připomíná oblíbenou hospodskou hru – kulečník. Často se také stává, že samice snese vajíčka pod vletový otvor budky nebo si je tam během sezení přestěhuje. Nebo odhrne výstelku v budce a vajíčka snese přímo na tvrdé dřevěné podlaze budky. Většinou to pak končí rozšlápnutým vajíčkem. Poškozené vajíčko bývá ve většině případů právě vajíčko oplozené. Plod ve vajíčku odebírá minerální látky ze svého okolí, a proto je skořápka oplozeného vajíčka mnohem křehčí a snáz se naruší.

Odběr vajíček z hnízda do líhně

Naklubané vejce papouška žako v líhni

Máme-li jistotu, že samička cíleně vajíčka nerozbíjí, pak je vhodné je v hnízdě ponechat co nejdéle.

• Pokud papoušci zahnízdí poprvé nebo měli s hnízděním v minulosti problémy, je jistější mít od okamžiku, kdy samička zahájí snůšku, připravenou líheň.

• Když při kontrole v průběhu sezení v budce zjistíme ve snůšce poškozené vejce, pak je nutné je z hnízda odebrat. Obsah vejce by mohl znečistit ostatní vajíčka nebo by samička mohla vejce pozřít. I kdyby se nic z toho nestalo, zárodku by kvůli prasklině ubývala mnohem rychleji vlhkost a navíc by se mohl kontaminovat bakteriemi z okolí a uhynul by před líhnutím. Drobnou prasklinku na vejci je potřebné zavoskovat a vejce umístit do líhně. Vejce poškozená a zavoskovaná je třeba obracet ručně.Vajíčka, která jsou poškozena natolik, že z nich vytéká vnitřní obsah – bílek a žloutek, a vajíčka s uhynulým zárodkem je nutno neprodleně z hnízda odstranit, a nemá smysl je dávat ani do líhně.

• V případě, že máme zkušenost z minulých snůšek, že samice ohrožuje existenci vajec již od snesení, je nejvhodnější vajíčka odebírat postupně, a to ihned po snesení, a nahradit je podkladkem, aby hnízdění dále probíhalo a samička se nevysilovala snášením dalších a dalších vajíček. Podkladky z hnízda odebereme samičce v době, kdy na nich sama instinktivně přestane sedět, anebo za dobu, kdy by se ze skutečných vajíček líhla mláďata.

• Vejce po odběru z hnízda uložíme ve stejné (vodorovné) poloze do misky s vatou nebo zrním. Pokud je poškozené, zavoskujeme praskliny. Pokud je vejce znečištěno kousky výstelky budky nebo trusem, pak velice opatrně tyto mechanické nečistoty z povrchu vajíčka odstraníme, ale tak, abychom neporušili skořápku. S vejcem netřeseme, neotáčíme ho a nestavíme ho svisle. Vejce nečistíme ani neomýváme. Neprodleně po odběru z hnízda vajíčko vložíme do předem nahřáté, teplotně i vlhkostně stabilizované líhně o teplotě 37,0–37,2 °C a nastavené na vlhkost 35–45 % RH.

• Pokud chceme využít při regulaci teploty a vlhkosti v líhni metodu sledování hmotnostního úbytku vajíček, pak vejce před prvním umístěním do líhně zvážíme. V literatuře je popsána metoda, kdy za pomoci trojčlenky jednoduše spočítáme předpokládanou hmotnost vajíčka v příslušném dni inkubace a podle skutečné hmotnosti zvyšujeme nebo snižujeme vlhkost v líhni tak, aby se skutečná hmotnost vejce co nejvíce přiblížila předpokládané hmotnosti. Tato metoda je založena na zkušenosti, že vejce při správném vývoji za dobu inkubace ztratí cca 13 % hmotnosti. Problém není ani tak ve výpočtu, ale spíše v tom, že aby se daly zvážit hmotností úbytky mezi dvěma dny, pak k vážení potřebujeme váhu s přesností na desetinu (u větších vajec) nebo na setinu gramu (u menších vajec).

• Před umístěním do líhně vejce prosvítíme, abychom se přesvědčili, v jakém stadiu vývoje je zárodek nebo jestli zárodek uvnitř neuhynul.

• Po umístění do líhně zapíšeme den a hodinu odběru a umístění do líhně, stáří vajíčka, hmotnost vajíčka, popř. zakreslíme nebo vyfotíme při prosvícení stav zárodku ve vajíčku. Zapíšeme si i teplotu a vlhkost. Podle velikosti zárodku lze někdy určit pořadí, v jakém byla vajíčka snesena, což je třeba si také poznamenat.

Vývoj zárodku

Příprava na kultivaci obsahu vejce

Vývoj zárodku ve vajíčku závisí na několika faktorech:

• Neoplozená vajíčka se nevyvíjejí, celou dobu inkubace je po prosvícení vejce světlé, je viditelný žloutek a vzduchová komůrka. Neoplozená vejce snášejí mladé samice, neoplozená vajíčka bývají také tehdy, pokud není hormonální hladina samičky v době páření na potřebné úrovni. Neoplozená vejce jsou důsledkem nevědomého chovu dvou samiček, a také pokud je sameček mladý, neplodný nebo nepáří. Někdy se jeví vajíčko jako neoplozené, ale vývoj zárodku se zastavil v úplném začátku např. vlivem infekce. Pak je vhodné se s veterinářem domluvit na kultivaci obsahu vejce. Kultivace určí, zda nejsou ve vejci bakterie, které by vývoj zárodku zastavily v úplném začátku.

• Hodně se podceňuje, že životaschopnost zárodku zásadně ovlivňuje výživa rodičů, přísun potřebných vitaminů (vitamin E, vitamin B) a minerálů. Schopnost vyvinout se a vyklubat mohou ovlivnit různé nemoci, jejichž nositeli jsou rodiče (PBFD, chlamydióza a další), dále různé infekce zanesené do vajíčka již v těle matky, nebo přes skořápku, ať už v hnízdě, či v líhni. Tyto faktory bývají častým důvodem nezdaru a u postiženého vajíčka už je nemůžeme nijak ovlivnit. Můžeme se však poučit, jak lépe krmit chovný pár. Pokud dojde k zastavení vývoje zárodku z důvodu přenosu nějaké nemoci z rodičů, pak je nutné je nechat vyšetřit u veterináře-specialisty a zahájit léčbu.

Jak můžeme v líhni ovlivnit vývoj zárodku:

• Líheň používáme podle návodu, ventilaci v líhni nastavíme podle návodu líhně.

• Teplota se udržuje v líhni na hodnotě 37,0–37,3 °C po celou dobu inkubace, poslední dva–tři dny před líhnutím se snižuje o půl až jeden stupeň.

• Vlhkost v líhni se udržuje na hodnotě 35–45 % RH po celou dobu inkubace, kromě posledních několika dní, kdy je nutné vlhkost zvýšit na cca 80 %.

• Otáčení vajíčka – po celou dobu inkubace vajíčko obracíme ručně nebo automaticky v líhni, poslední 2–3 dny před líhnutím už vejce neobracíme, pro mládě by to byla velká zátěž a ztrácelo by zbytečně mnoho sil.

• Abychom předešli zastavení líhně a odumření zárodku kvůli výpadku elektrického proudu, zajistíme možnost přepnutí líhně na záložní zdroj elektrické energie.

Milan Bartl

Zpět na přehled článků